Budu kupovat TČ voda-voda. Dům mám nízkoenergetický, výpočtová ztráta 4,5KW. Stavím v polabí, na písku a hladina spodní vody je v hloubce 1,3m. Předpokládám že s množstvím vody nebude problém. Otázka je, jestli musím používat vsakovací studnu, jestli jí nemohu nahradit trativodem na úrovni spodní vody. Ten trativod musí fungovat stejně a možná i líp, vsakovaná voda se v zemi lépe rozptýlí do větší plochy. V písku to vsakování není problém. Ale prý podle jakési legislativy musí být vsakovací studna. Co je na tom pravdy?
Měl byste vodu vracet do té úrovně ze které jí berete. Té vody bude cca 1 300 litrů za hodinu, v zimě pak 26 000 litrů za den. To bude asi levnější vsakovací studna než takto velký trativod.
POkdu máte na pozemku 250 m2 plochy, použijte radši plošný kolektor. Systém voda/voda je náročný na údržbu.
- 28. 1. 2013 10:55
- Správce
Proč by systém voda-voda měl být náročný na údržbu? Pokud zajistím aby se voda neokysličovala (to snad není problém), všechno rozpuštěné železo by tam mělo zůstat (máme vodu kontaminovanou Poděbradkou a železa je tam hodně) a nemělo by se na vsakovací straně usazovat. O jiných problémech, které by vyžadovaly údržbu, nevím. Ve vesnici už běží tři TČ Spirála a pokud vím, problémy tam nejsou. Ten trubkový výměník na vstupu asi není tak náchylný na zanášení, jako jsou deskové výměníky.
Zemní kolektor mi nepřijde tak výhodný. Montáž zemních kolektorů znamená rozkopat celou zahradu. U toho trativodu jsem uvažoval 5 až 10m drenážního husího krku v hloubce 130 cm (na úrovni spodní vody). Přijede bagr a při ostatních zemních pracech mi vyhrábne drážku skrz ztvrdlou zeminu, písek pod tím už vyházím lopatou. Myslím že je to levnější než vsakovací studna. Zatím jsem zkoušel celý den nechat téct vodu ze studny do 0,5m drenážního husího krku a vsakovalo se to bez problémů.
ještě k tomu množství vody - pokud budu s nějakou rezervou počítat výkon 6KW (max. výkon toho TČ), topný faktor 5 (takže 4/5 energie beru z vody), teplotu vody 8 st.C (běžně se uvádí 10), ochladím jí na 1st.C, je to nějakých 690 l/hod. Samosřejmě při větším průtoku vody si mohu vylepšit topný faktor, ale už to není podmínka, aby to fungovalo.
Teplotu spodní vody ve vaší lokalitě si ověřte u sousedů, kteří čerpadlo provozují. Důležitá je teplota v únoru, když je zima. Preventivně bych počítal s minimem 7 C. Ochladit jí můžete maximálně na 3 C aby při odtoku z čerpadla nezamrzala, případně pokud by se zastavil průtok vody aby nedoško k zamrznutí ve výměníku dříve než zareaguje ochrana tepelného čerpadla. Využitelný (bezpečný) rozdíl teplot je tedy mnohem menší.
- 29. 1. 2013 10:09
- Správce
Pokud vím, ty 3 stupně platí u TČ s deskovými výměníky. Tam je problém, že voda začne zamrzat v rohách kde tolik necirkuluje a protože led tepelně izoluje, z těch rohů se šíří dál. U trubkového výměníku u TČ Spirála které budu kupovat, údajně stačí čidlem hlídat teplotu na konci výměníku a z principu nikde ve výměníku nemůže být nižší. Úspěšně s tím lidi topí vodou z Labe a dokonce z nějaké horské říčky. Možná musím počítat s tou nižší teplotou ve studni, ale vychladit vodu na 0,5 až 1st.C je u těchto TČ zcela běžné.
Je to vaše volba, kam investujete své peníze. Ta firma prodá ročně podle informací na jejich webu asi jen 30 kusů tepelných čerpadel voda/voda, takže zkušenosti s toto technologií nemá v porovnání s ostatními dodavateli nijak závratně velké.
Tepelná čerpadla s "nezničitelnými" trubkovými výměníky pro spodní vodu se zde začala prodávat již před 15 lety a po té době se rozhodně nedá říct, že jim systém voda/ voda neublíží.
- 30. 1. 2013 16:39
- Správce
Vztah mezi velikostí firmy a kvalitou výroby by byl na samostatnou diskusi. Máte pravdu, že malá firma nemusí mít technologické možnosti a zkušenosti, jako velkovýrobce. Jenže ten velkovýrobce má zase systém řízení jakosti zaměřený né na maximální jakost, ale na maximální zisk. Životnost výrobků často bývá optimalizovaná tak, aby výrobce vydělal i na servisu a na prodeji dalších nových výrobků. Vemte si jen rozdílnost finančních toků. Malý výrobce s pracnějšími výrobními postupy a tedy s dražší výrobou má zisk jen pro sebe, zatím co velkovýrobce platí až 30% zisku na reklamu a propagaci, platí řadu manažérů a obchodních zástupců. Na výrobě se pak šetří. Ve výsledku mezi cenami obou výrobců nemusí být podstatný rozdíl a kvalita je závislá na konkrétním výrobci. Já bych malé firmy nezatracoval, ekonomika státu je na spoustě malých firem dost závislá.
Zkušenost je taková, že kvalita malých výrobců určitě není lepší než u velkých výrobců. Mají mnohem méně peněz na testování, nemohou si dovolit měření v nezávislé zkušebně a od každého typu vyrobí jen málo kusů.
Ale každý velký výrobce byl kdysi malý....