Může tepelné čerpadlo změnit energetické hodnocení domu?
předchozí | další |
Zajímalo by mne, zda záměnou standardního zdroje tepla pro vytápění (např. plynový kotel) za tepelné čerpadlo (např. země-voda s COP 4,3) lze změnit energetické hodnocení domu (např. zda standardní dům s plynovým kotlem s energetickou náročností 60 kWh na m2 podlahové plochy a rok bude po instalaci tepelného čerpadla s COP 4,3 považován za pasivní - protože spotřeba energie pro vytápění poklesne pod hodnotu 15 kWh na m2 podlahové plochy a rok).
Nebo je energetické hodnocení domu jen záležitostí izolačních schopností a na vytápěcím systému nezáleží?
- 16. 2. 2013 09:26
- Jiří Hofman
http://www.abeceda-cerpadel.cz/cz/poradna?tema=1&idp=2013
- 21. 2. 2013 10:38
- Správce
Může tedy dojít k paradoxu, že nízkoenergetický (případně pasivní) dům potřebuje pro svůj provoz z vnějšku více energie než standardní dům? To je mi pěkný zmatek. A který z těch domů je lepší?
Aby ten zmatek byl ještě větší, doplním, že existují také domy tzv. nulové (nepotřebují z vnějšku žádnou energii) a dokonce domy aktivní (jsou schopny energii vydávat). Takové domy se už ovšem bez technologií získávání energii z okolí neobejdou. Čili jejich název už v sobě způsob vytápění zahrnuje.
Proč u těchto typů domů jejich název technologii vytápění zahrnuje a u standardních, nízkoenergetických či pasivních nikoliv?
- 21. 2. 2013 12:45
- Jiří Hofman
Původně dobrý úmysl sdělit klientovi jak energeticky náročný dům bude mít byl převálcován byrokracií:-))
- 21. 2. 2013 17:19
- Správce
- 22. 2. 2013 12:56
- Správce
Nastěhovali jsme se do domu začátkem září 2012 a topná sezóna nám začala koncem září. Do dnešního dne (cca 155 dnů) dodalo tepelné čerpadlo do domu pro topení 8305 kWh a spotřebovalo k tomu 1753 kWh (údaje pocházejí z vnitřního měření tepelného čerpadla). V celém domě (125 m2) je podlahové topení a dům vytápíme lehce přes 22°C, Teplota vratné vody je (při venkovních teplotách kolem -2°C) kolem 29°C a teplota zemního kolektoru poklesává v posledních dnech až k -1,5°C.
Původní projekt domu uváděl tepelnou ztrátu domu 7,2 kW a roční spotřebu pro topení cca 57 kWh/m2. Protože jsem měl zájem posunout dům mezi nízkoenergetické domy, nahradili jsme termoomítku 10 cm polystyrénu, dvojskla byla nahrazena trojskly a pod podlahu spodního patra bylo přidáno 12 cm polystyrénu.
Při -6°C potřebuje dům pro vytápění denně asi 82 kWh. Protože při každém snížení venkovní teploty o 1°C spotřebuje dům denně asi o 3 kWh více, lze předpokládat, že při venkovní teplotě - 15°C bude potřeba domu pro vytápění kolem 110 kWh a tepelná ztráta tedy asi 4,6 kW. Tepelná ztráta domu je tedy významně nižší než byla tepelná ztráta projektovaná, což je prima a podepisuje se to na úsporách při topení.
Na druhé straně dosavadní potřeba energie na vytápění ve výši 8305 kWh znamená, že během jednoho roku bude protopeno celkem asi 11 000 kWh, což znamená, že dům (125 m2) potřebuje pro vytápění asi 90 kWh/m2. Je to sice při vytápění na teplotu 22°C místo na 20°C, nicméně potřeba energie je určitě vyšší než byla potřeba projektovaná.
Čili na jedné straně mnohem nižší tepelná ztráta, na druhé straně mnohem vyšší potřeba energie pro vytápění. Někde se stala nějaká chyba. Byla ta chyba v projektu nebo dělám chybu někde já?
Jinak s tepelným čerpadlem, jeho COPem a jeho spotřebou jsem nad míru spokojen. Při pořizování tepelného čerpadla a topného systému jsem hodně čerpal z těchto webových stránek (čerpadlo země-voda, o 10% předimenzovaný zemní kolektor, podlahové vytápění v celém domě na stejném potenciálu, bez termostatů a složitých regulací) a musím říci, že informace na těchto webových stránkách jsou výborným a spolehlivým zdrojem informací o tepelných čerpadlech.
S tepelným čerpadlem jsem udělal jen jednu "negativní" zkušenost. Venkovní teplotní čidlo mi ukazovalo asi o 3,5°C vyšší teplotu a díky tomu jsem stále nemohl nastavit správnou topnou křivku. Když to bylo v pořádku při jedné venkovní teplotě, tak při jiné venkovní teplotě se vnitřní teplota v domě měnila až o 1°C, a tak jsem musel občas provádět přeregulaci.
Nyní se podařilo odhalit příčinu nesprávného údaje venkovního čidla - čidlo bylo namontováno přímo na fasádě domu a bylo tím ovlivňováno. Vzdálením čidla od fasády asi o 5 cm se podařilo teplotní rozdíl potlačit a nyní už tedy bude možno provést vyregulování "jednou pro vždy" - alespoň doufám.
A ještě pár informací pro doplnění. Zatímco COP pro vytápění se v posledních dnech pohybuje kolem 4,5, při ohřevu teplé vody dosahuje tento COP jen asi 2,5. Je to zřejmě způsobeno tím, že teplou vodu je nutno ohřívat na vyšší teplotu (49°C). Je z toho dobře vidět, jak je důležité zvolit co největší topnou plochu (nejlépe podlahové topení) a tedy co nejnižší teplotu topné vody.
Celkový COP (topení a TUV) se pak v posledních dnech pohybuje kolem 4,2, na čemž se podepisuje také nízká spotřeba teplé vody daná přednostním používáním sprchy před vanou.
Kromě kompresoru TČ se pravidelně zapojuje do ohřevu i elektrokotel, který spotřebuje denně asi 0,6 kWh, přestože mám nastaven režim bivalence pro tak nízké teploty, které letos ještě nenastaly. Nejsem si jist, zda tomu lze předejít přenastavením požadavku na dynamiku vytápění nebo zda se jedná o normální součást procesu. Máte pro to nějaké vysvětlení?
- 24. 2. 2013 11:27
- Jiří Hofman
Spotřeba tepla v první topné sezoně bude vyšší než v dalších sezonách. Viz http://www.abeceda-cerpadel.cz/cz/zacatek-vytapeni
Elektrokotel by v těchto podmínkách v provozu být asi neměl. Obraťte se na dodavatele.
- 25. 2. 2013 07:04
- Správce
Toto energetické hodnocení bylo provedeno pro vytápění plynovým kotlem pro dům bez zateplení a s dvojskly a v tomto energetickém hodnocení byla uvedena skutečně energetická potřeba pro vytápění 56,69 kWh/m2.rok (33,82 GJ /rok). Pro ohřev TUV byla vypočtena energetická náročnost 23,43 kWh/m2.rok (14,28 GJ /rok) a pro osvětlení necelá 0,37 kWh/m2.rok. Součtová energetická náročnost tak byla stanovena na 81,74 kWh/m2.rok a dům byl zařazen do skupiny B (51 až 97 kWh/m2.rok).
Není zajímavé, že dům před zateplením a použitím trojskel měl vypočtenou celkovou energetickou náročnost níže než jaká je potřeba domu jen pro vytápění po zateplení? Pátral jsem dále po příčině a jednu jsem našel. Podlahová plochu domu byla uváděna 164 m2, ačkoliv skutečná podlahová plocha je jen 126 m2. Ale určitě to ani zdaleka nevysvětluje celkový rozdíl, protože předpokládaná potřeba energie pro vytápění 56,69.164 = 9300 kWh před zateplením je o dost vyšší než skutečná (předpokládaná) potřeba energie po zateplení (cca 11000 kWh).
Je to jen chyba projektanta nebo se jedná o pokus o podvod (aby projekt domu vypadal lépe a lépe se prodával)?
Nebo se jedná o chybu při realizaci domu nekvalitním provedením prací?
Jak už jsem psal, protože se dům tvářil jako skoro nízkoenergetický, měl jsem zájem jej posunout do třídy nízkoenergetických domů, a tak jsem jej nechal zateplit 10 cm polystyrénu a okny s trojskly. Udělal jsem každopádně dobře, ale jak už tady bylo psáno, dům se do třídy nízkoenergetických domů neposunul ani náhodou - spíše se té hranici o dost vzdálil.
V souvislosti s tím jsem si nechal vyhotovit nový průkaz energetické náročnosti, který už počítal s tím, že pro topení bude využito tepelné čerpadlo s podlahovým topením a že dům bude zateplen. Potřebné množství tepla pro vytápění bylo stanoveno na 15,6 GJ /rok, pro ohřev vody 4,1 GJ /rok a pro osvětlení a spotřebiče 4,8 GJ /rok. Celková měrná energetická náročnost domu byla stanovena na 49,3 kWh/m2.rok, tedy o něco více než polovina původní energetické náročnosti.
To už je podstatně blíže skutečnosti a zdá se, že skutečnost by mohla být ještě o kus lepší. Může to být i tím, že v domě se pravidelně zdržují jen tři osoby.
- 27. 2. 2013 20:09
- Jiří Hofman
- 1. 3. 2013 09:02
- Správce
předchozí | další |