Dobrý den.
Rád bych znal nezávislý názor. I při venkovní teplotě lehce pod nulou se mi stává, že venkovní výparník není po delší době provozu před odtátím namrzlý celý. Když jej rozdělí na 3 "pásy", tak jednou jsou namrzlé všechny, někdy dva a někdy jen jeden. Přijde mi, že to chladivo tím pádem nedobře proudí do všech částí výparníku a tč tedy logicky musí mít sníženou účinnost.
Uvažuji správně? Výrobce tvrdí, že je to normální chování.
Děkuji za odpověd.
[ 
tisk ]
tisk ]Titulní strana : Odborná poradna : nerovnoměrně namrzající výparník tepelného čerpadla
nerovnoměrně namrzající výparník tepelného čerpadla
jen pro autora příspěvku
| předchozí | další |
- 21. 2. 2013 18:00
- Ondřej Vlček
Problém souvisí s nerovnoměrností distribuce chladiva do lamelového výměníku nebo s nerovnoměrným průtokem vzduchu přes výměník a tím i rozdílnými podmínkami pro přenos tepla.
Distribuci chladiva do výměníku tepla/výparníku zajišťuje distributor a dále kapiláry (Cu trubičky velmi malého průměru), které přivádějí chladivo do jednotlivých sekcí výparníku. Tyto kapiláry musí mít shodnou délku, aby byla zajištěna shodná tlaková ztráta v kapilárách a tím i shodný průtok v nich. Pokud dojde ve výrobě výměníku ke špatnému zaletování kapilár (ucpání) nebo při montáži výměníku do tepelného čerpadla k zalomení kapiláry, jsou kapiláry rozvážené a můžou se objevit v dotazu zmiňované "pásy". V sekci, kde je průtok chladiva nižší, dochází k vypaření chladiva dříve a dosáhne se i celkově většího přehřátí par chladiva. V této sekci je pak i vyšší povrchová teplota výparníku a nedochází zde k tak velkému namrzání.
Podstatné je to, že se uživatel tepelného čerpadla dívá ve většině případů na tu část výparníku, kde se vzduch nasává a přehřáté chladivo opouští výparník. Na této pohledové straně je i nejvyšší povrchová teplota výparníku. Tato část tedy namrzá vždy jako poslední. Pokud by se uživatel měl možnost podívat se na výparník z druhé strany tj. na jeho nejstudenější část, kde dochází k nastřikování chladiva, bude určitě namražen rovnoměrně. Tento jev je vcelku normální. Nikdy nelze ve výrobě tepelného čerpadla zaručit to, aby byla distribuce chladiva ideálně rovnoměrná. Vždy bude určitá míra nerovnoměrnosti a tak mohou vznikat za určitých klimatických podmínek výše zmiňované "pásy". Rovnoměrnost námrazy je tedy potřeba posuzovat v celé hloubce výparníku. Pokud by byly "pásy" i na jeho druhé straně, respektive studené části výparníku, mohlo by to svědčit o skutečném problému s distribucí chladiva.
Tento jev může také nastat, pokud je výparník po technické stránce v pořádku, ale nedochází k dokonalému odtátí námrazy a na některých částech výparníku zůstává část námrazy. Námraza pak snižuje předaný výkon, čímž dojde k nerovnoměrnému zatížení výparníku. V tomto případě je potřeba výparník dokonale odtát, aby nedocházelo ke zvětšování neodtáté námrazy, které by mohlo skončit úplným zamrznutím výparníku.
Distribuci chladiva do výměníku tepla/výparníku zajišťuje distributor a dále kapiláry (Cu trubičky velmi malého průměru), které přivádějí chladivo do jednotlivých sekcí výparníku. Tyto kapiláry musí mít shodnou délku, aby byla zajištěna shodná tlaková ztráta v kapilárách a tím i shodný průtok v nich. Pokud dojde ve výrobě výměníku ke špatnému zaletování kapilár (ucpání) nebo při montáži výměníku do tepelného čerpadla k zalomení kapiláry, jsou kapiláry rozvážené a můžou se objevit v dotazu zmiňované "pásy". V sekci, kde je průtok chladiva nižší, dochází k vypaření chladiva dříve a dosáhne se i celkově většího přehřátí par chladiva. V této sekci je pak i vyšší povrchová teplota výparníku a nedochází zde k tak velkému namrzání.
Podstatné je to, že se uživatel tepelného čerpadla dívá ve většině případů na tu část výparníku, kde se vzduch nasává a přehřáté chladivo opouští výparník. Na této pohledové straně je i nejvyšší povrchová teplota výparníku. Tato část tedy namrzá vždy jako poslední. Pokud by se uživatel měl možnost podívat se na výparník z druhé strany tj. na jeho nejstudenější část, kde dochází k nastřikování chladiva, bude určitě namražen rovnoměrně. Tento jev je vcelku normální. Nikdy nelze ve výrobě tepelného čerpadla zaručit to, aby byla distribuce chladiva ideálně rovnoměrná. Vždy bude určitá míra nerovnoměrnosti a tak mohou vznikat za určitých klimatických podmínek výše zmiňované "pásy". Rovnoměrnost námrazy je tedy potřeba posuzovat v celé hloubce výparníku. Pokud by byly "pásy" i na jeho druhé straně, respektive studené části výparníku, mohlo by to svědčit o skutečném problému s distribucí chladiva.
Tento jev může také nastat, pokud je výparník po technické stránce v pořádku, ale nedochází k dokonalému odtátí námrazy a na některých částech výparníku zůstává část námrazy. Námraza pak snižuje předaný výkon, čímž dojde k nerovnoměrnému zatížení výparníku. V tomto případě je potřeba výparník dokonale odtát, aby nedocházelo ke zvětšování neodtáté námrazy, které by mohlo skončit úplným zamrznutím výparníku.
- 22. 2. 2013 12:54
- Správce
| předchozí | další |
jen pro autora příspěvku
