Údaje o čtyřletém provozu TČ země-voda

Doplnění ke Komentáři 2 ohledně návratnosti

Pokud máte tepelné čerpadlo a tarif 56d, tak máte i ostatní elektřinu za méně než 3 Kč/kWh a šetříte tak dalších pár tisíc Kč ročně.
A také případně nemusíte platit za revize komínu (pokud je ovšem revize komínu pro plynový kotel zapotřebí).

Děkujeme za podrobný report a jsme rádi že ABECEDA svými radami přispěla k výběru takto úsporného zdroje tepla.

Oproti plynu šetříte okolo 20 000 Kč (kominíka nepočítám). Takže návratnost okolo 7 - 8 let, což je při takto malé spotřebě tepla skvělý výsledek a ukazuje to, že i u domů s malou spotřebou tepla má tepelné čerpadlo smysl.

Spočítal jsem ještě, kolik by mne stálo vytápění plynem.
Za čtyři roky jsem pro vytápění a ohřev vody potřeboval 48 290 kWh.
Průměrná roční spotřeba tepla byla tedy něco málo přes 12 000 kWh.
Při této spotřebě je v Plzni (RWE) cena za 1 kWh (plyn) 1,47 Kč při paušální měsíční platbě 267 Kč (http://www.tzb-info.cz/ceny-paliv-a-energii/13-prehled-cen-zemniho-plynu).
Čili při topení plynem bych ročně zaplatil asi 21 000 Kč, takže při topení TČ šetřím podle mého výpočtu o něco více než 11 000 Kč (bez kominíka).
Nebo dělám někde ve výpočtu chybu?
Například tím, že část vyrobeného tepla odejde komínem nebo že se nespálí veškerý plyn?
A o kolik lépe je na tom kondenzační kotel?

A ještě poslední zpřesnění.

Plynový kondenzační kotel má účinnost asi 93-94%. http://www.tzb-info.cz/2127-tepelne-technicke-parametry-plynovych-spotrebicu-ii
Čili vypočtená cena za plyn 21 000 Kč se ještě zvýší asi o 7 % na cca 22 500 Kč.
(Obyčejný plynový kotel je sice levnější, ale průměrná účinnost by dosahovala jen cca 80%.)

Pokud se cen elektrické energie týká, počítal jsem původně při sazbě D56d se 3 Kč/kWh.
Ovšem taková cena byla v době, kdy jsem TČ pořizoval, a nyní je cena o dost nižší - asi 2,3 Kč/kWh. http://kalkulator.tzb-info.cz/cz/vyvoj-celkovych-cen-elektriny?sazba=D56d
Takže za topení a ohřev teplé vody nezaplatím 10 000 Kč ročně, nýbrž jen asi 7500 Kč.

Proti plynu tedy šetřím na topení a ohřevu vody asi 15 000 Kč ročně.

To však ještě není vše.
Sazba D56d (tedy v průměru asi 2,3 Kč/kWh) platí pro veškerou spotřebovanou elektřinu.
Kromě TČ spotřebuji ročně ještě dalších asi 3500 kWh. Kdybych neměl TČ, platil bych za 1 kWh asi 3,90 Kč (D02d).
http://kalkulator.tzb-info.cz/cz/vyvoj-celkovych-cen-elektriny?sazba=D02d

K úspoře za topení 15 000 Kč je tedy třeba přičíst úsporu ve výši asi 5500 Kč na ostatní elektřině.

Čili skutečně šetřím ročně asi 20 000 Kč a investice do TČ a podlahového topení se za současných podmínek vrátí za 7 až 8 let.

Aby to bylo úplně přesné, tak by bylo ještě třeba počítat s cenou peněz. Kdybych totiž těch 150 000 Kč neutratil a uložil bych si je na 1% úrok (kdyby byl k dispozici), tak bych každý rok vydělal 1500 Kč a za 7,5 roku asi 11 000 Kč. Doba návratnosti by se tím prodloužila asi o půl roku.

Perfektní! Přesně toto o účinnosti kotle a úspoře na elektřině jsem vám chtěl popsat, ale zvládl jste to spočítat naprosto dokonale sám.

Dobrý den

Před časem jsem uvedl množství vyrobeného tepla a spotřebu elektrické energie mého tepelného čerpadla ZEMĚ-VODA v režimu vytápění a jejich vydělením jsem získal hodnotu sezonního topného faktoru SCOP = 4,27 (viz výše).
Takový topný faktor je považován za dobrý.

Na základě toho jsem spočetl Sezonní energetickou účinnost
4,27/2,5 . 100 = 171% - metodika zde:
http://vytapeni.tzb-info.cz/tepelna-cerpadla/12591-energeticke-stitky-pro-tepelna-cerpadla-od-zari-2015

Pak jsem si prohlédnul "Seznam tepelných čerpadel vzduch/voda seřazených podle Sezonní energetické účinnosti" zde:
http://www.abeceda-cerpadel.cz/cz/kotlikove-dotace-jak-vybrat-usporne-tepelne-cerpadlo

A zjistil jsem, že řada tepelných čerpadel VZDUCH-VODA má vyšší hodnotu Sezonní energetické účinnosti než mé tepelné čerpadlo země-voda s mírně předimenzovaným zemním kolektorem a celoplošným podlahovým topením.

To je však v rozporu s obecnou informací, že TČ země-voda jsou energeticky úspornější než TČ vzduch-voda.
Nebo jsem srovnával nesrovnatelné? A v čem je rozdíl?

Trochu jsem googloval a přemýšlel a myslím, že jsem našel odpovědi na svou otázku.
Udělal jsem při výpočtu sezonní energetické účinnosti svého tepelného čerpadla několik menších chyb a hlavně jsem srovnával nesrovnatelné.

1) K těm chybám:
- započetl jsem do spotřeby elektrické energie i příhřev vody topným tělesem TČ. To by bylo správné, pokud by byl výkon TČ nedostatečný vůči tepelné ztrátě domu. Ale v mém případě je výkon TČ vyšší než tepelná ztráta domu a topné těleso jen zvyšuje dynamiku systému a při skutečných testech by bylo vyřazeno.
- neodečetl jsem spotřebu energie čerpadel primáru (5%) a sekundáru (3%)
Správná hodnota sezonní energetické účinnosti tedy je

4,76 / 2,5 . 100 - (5 + 3) = 182%

Aby to ovšem nebylo tak jednoduché - tři teplé zimy a jedna chladná nejsou nejspíše shodné podmínky jako při testech. Spíše tedy bude sezónní energetická účinnost mého tepelného čerpadla o něco nižší.

2) K tomu nesrovnatelnému.
Vybral jsem si jedno z tepelných čerpadel uvedené v seznamu (konkrétně Stiebel Eltron WPL 12 S Trend - 2. v pořadí) a zapátral jsem po jeho parametrech.
http://doc.stiebel-eltron.de/de/234730_de.pdf

A zjistil jsem, že v údajích tohoto tepelného čerpadla je uvedeno několik hodnot sezonní energetické účinnosti:
- pro teplou klimatickou zónu
- pro střední klimatickou zónu
- pro studenou klimatickou zónu
A každá zóna ještě pro nízkoteplotní (podlahovka) a středněteplotní (radiátory) topný systém.

Hodnota uvedená v tabulce (203%) se pak váže na nízkoteplotní topný systém ve střední klimatické zóně. Pro teplou klimatickou zónu je uvedena hodnota 230% a pro studenou klimatickou zónu 160%.

Pak jsem zapátral po těch zónách a zjistil jsem, že v podstatě celá střední a východní Evropa včetně východní části Německa, alpských zemí, Česka i Skandinávie leží ve studené klimatické zóně.
Střední klimatická zóna pak zahrnuje západní Evropu a teplá klimatická zóna nejjižnější Evropu (od Říma na jih).

Čili správnější by bylo, srovnávat moje TČ (182%) s tou hodnotou 160%. Pak už vše vypadá jinak, i když rozdíl je menší, než jsem očekával.
Po vyjasnění do toho ovšem vnesu opět trochu zmatku. Sezonní energetická účinnost se samozřejmě nemění na hranici zón skokově a její hodnoty v jedné zóně se mohou dost lišit. Nicméně to tvrzení, že TČ země-voda je v našich podmínkách energeticky výhodnější než TČ vzduch-voda, se tím vyjasněním potvrzuje.
A samozřejmě menší komplikovanost TČ země-voda a z toho plynoucí vyšší spolehlivost a nižší údržbové náklady jsou dalším důvodem, proč by volba TČ země-voda (s plošným kolektorem) měla být primární.

Čili hodnoty v tabulce Sezonní energetické náročnosti jednotlivých tepelných čerpadel sice přinášejí možnost srovnání jednotlivých typů TČ, ale neodpovídají našim klimatickým podmínkám a nelze z nich vycházet např. při výpočtu návratnosti investice.
Jen pro zajímavost - hodnota 203% představuje po vynásobení 2,5 SCOP větší než 5, hodnota 160% už jen SCOP o velikosti 4.

Ještě by mne zajímalo, jak by se pořadí v tabulce změnilo, pokud by byly uvedeny údaje pro naši klimatickou oblast. Jinými slovy - jsou některá TČ vzduch-voda vhodnější pro střední klimatickou zónu a jiná pro studenou klimatickou zónu?

Faktor 2,5 znamená účinnost 40% při přeměně primárních energetických zdrojů v elektrickou energii v místě uživatele. Pro uživatele to nemá valný význam (pro toho je důležitá cena energie), ale je to důležité při srovnání s jinými zdroji tepla z hlediska udržitelnosti. Je pravděpodobné, že s rostoucím objemem solární a větrné energie se bude hodnota účinnosti zvyšovat, což by mohlo (ale nemuselo) vést k poklesu ceny energií.

Pro pana Zachariáše - teď už si možná ten reklamní předmět zasloužím :) ?

Bohužel žádné reklamní předměty nemáme:-)

Toto co jste napsal je přesné:
"Čili hodnoty v tabulce Sezonní energetické náročnosti jednotlivých tepelných čerpadel sice přinášejí možnost srovnání jednotlivých typů TČ, ale neodpovídají našim klimatickým podmínkám a nelze z nich vycházet např. při výpočtu návratnosti investice. "

Srovnávat skutečnou spotřebu tepelného čerpadla s tím co je změřeno a teoreticky vypočteno v laboratoři nelze. Je to stejné jako se potřebou aut udávanou v prospektu a se spotřebou ve skutečném provozu.

A ještě ten druhý (nezodpovězený) dotaz.

Změnilo by se nějak pořadí v tabulce, pokud by se v ní použily hodnoty pro studenou klimatickou zónu místo pro průměrnou?

Čili jsou některá tepelná čerpadla lépe přizpůsobena průměrné klimatické zóně a jiná studené klimatické zóně?

U zmíněného TČ Stiebel-Eltron byl poměr sezonních energetických účinností 230% : 203% : 160%.
Bude tento poměr u ostatních TČ přibližně zachován nebo se může výrazněji změnit (např. o více než 10%):

Ve studeném klimatickém pásmu je u země/voda SCOP zachován a u vzduch/voda padá strmě dolů.

Dobrý den

Zdá se mi, že
a) můj rozbor zaujal návštěvníky tohoto fóra
b) že některé závěry vyvozené z mého rozboru nejsou úplně správné.

Proto přidávám ještě tento komentář:

1) Zda jsou údaje uvedené v tabulce sezonní energetické účinnosti TČ VZDUCH-VODA správné, nemohu potvrdit ani vyvrátit. Ale více méně jim věřím, protože se jedná o hodnoty ověřitelné na zkušebně při běhu ve standardizovaném režimu. Je to sice zkouška náročná, nicméně ověřitelná, takže si nemyslím, že by výrobci fixlovali. I když .... Otázkou ovšem je, jak uvedená tabulka vznikla a zda v ní nejsou nějaké chyby.

2) Uvedená tabulka je ovšem vytvořena pro průměrnou topnou zónu (nejspíše proto, že udávání údajů pro průměrnou zónu je povinnost, zatímco pro jiné zóny nikoliv) a my se nacházíme v chladné topné zóně. Čili údaje uvedené v tabulce nelze použít přímo pro výpočet energetické náročnosti v našich podmínkách, nýbrž jen pro srovnání mezi jednotlivými tepelnými čerpadly. Pokud bychom chtěli provést výpočet průměrné energetické náročnosti v našich podmínkách, museli bychom získat sezonní energetickou účinnost (nebo SCOP) pro naši (studenou) topnou zónu.

U zmíněného tepelného čerpadla Stiebel Eltron (v tabulce druhé v pořadí) jsou uvedeny údaje pro všechny topné zóny takto:
- Teplá topná zóna 230% / 158%
- Průměrná topná zóna 203% / 145%
- Studená topná zóna 160% / 128%

Před lomítkem - údaje pro podlahovku (topná voda asi 35°C)
Za lomítkem - údaje pro radiátory (topná voda asi ... ?)

Z toho je vidět, že rozdíl v energetické náročnost mezi zónami (i topnými systémy) je značný a mne by jen zajímalo, zda i u ostatních tepelných čerpadel Vzduch-Voda je pokles obdobný (tedy zda i u nich lze přibližně použít např. poměr 203:160) nebo zda různá TČ mají poměr různý (v tom případě by pro nás tabulka byla více méně bezcenná, protože pořadí TČ v tabulce by se pro naši zónu změnilo).

Dále je třeba si uvědomit, že i v jedné topné zóně mohou být značné rozdíly v energetické účinnosti (nebo ve SCOP). V Polabí bude příslušný SCOP u téhož tepelného čerpadla patrně vyšší než na Českomoravské vysočině.


2) SCOP a sezonní energetická účinnost spolu přímo souvisí. Ani jedna z obou hodnot není důvěryhodnější než ta druhá.
Pokud tedy Tomášovi nevychází po přepočtu ze SCOPu stejná hodnota sezonní energetické účinnosti shodně jako v tabulce,
- buď to znamená, že obě hodnoty byly pořízeny pro jiné podmínky
- nebo že jedna z obou hodnot (nejspíše SCOP, protože sezonní energetická účinnost je povinným údajem) je nějak "cinknutá" (obdoba dieselgate).

3) Z mého rozboru určitě nevyplynulo, že hodnoty v tabulce jsou dieselgate (jak říká Pavel). Mohou však k podobnému názoru přivést někoho, kdo tabulku čte nepozorně (tedy třeba si splete topné zóny nebo topné systémy). Na druhé straně můj rozbor ani nepotvrzuje to, že všechny údaje uvedené v tabulce jsou správné, tomu jsem se vůbec nevěnoval. Já jsem jen srovnával mé TČ země-voda s nejlepšími TČ vzduch-voda v tabulce a konstatoval jsem, že jsem původně očekával poněkud vyšší rozdíl v sezonní energetické účinnosti ve prospěch země-voda. Ale jsem amatér a mé očekávání není směrodatné. Na druhé straně jsem za TČ země-voda rád nejen kvůli energetické účinnosti, ale i kvůli jednoduchosti TČ a očekávaným nižším nákladům na údržbu i očekávané delší životnosti.

4) Nevylučuji však, že i velmi levné TČ s nižší energetickou účinností může v celkovém posouzení nákladů po dobu životnosti (LCC - Life Cycle Costs) vyjít výhodněji než drahé kvalitní tepelné čerpadlo s vysokou energetickou účinností. U levného tepelného čerpadla mohou být vysoké náklady na údržbu (poruchy) a také si s jeho efektivitou mohou dost pohrát výkyvy cen energií. Zatímco u kvalitního značkového TČ se jedná o sázku na jistotu (a já tomu dávám přednost), u levnějšího neověřeného TČ (neříkám nekvalitního) mohou být výsledky od velmi pozitivních až po velmi negativní).