Jednotnost teploty, hysterze, zateplení venkovního potrubí

Dobrý den,

v létě 2015 jsme si pořídili TČ vzduch - voda Fuji Kaiteki, 14 kW s invertorem BEZ akumulační nádrže. Původně jsme dům vytápěli kotlem na tuhá paliva. Ten jsme si ponechali jako bivalentní zdroj a jako hlavní zdroj používáme nyní čerpadlo. I tak k tomu máme stále spoustu dotazů, jak vše ideálně nastavit...

Jinak vytápíme rodinný cihlový dům z r. 2007. V domě máme jeden topný okruh. Převážně máme radiátory, v přízemí v obýváku, kuchyni, koupelně a WC máme podlahové topení, do kterého jde voda údajně naposledy, až přiteče ze všech radiátorů. Na podlahovém topení je nastavena max. teplota 40°C. Pak máme ještě podlahové topení nahoře v koupelně a na WC - to je řešené pouze jako smyčka z radiátoru.

Chci se zeptat:
1) V chodbě máme pokojový termostat. V noci máme nastavenou teplotu na 21°C, od 4:00 hodin se začne topit na 21,5 °C, aby bylo ráno tepleji a od 14:00 se natápí na 22°C, abychom měli doma teplo, až přijdeme z práce, ve 22 hodin se zase přepíná na 21°C. Čerpadlo to stíhá natopit. Chci se ale zeptat, zda je toto nastavení vhodné. Všude čtu, že má čerpadlo běžet celý den na jednu teplotu. Jenže nám přijde zbytečné, aby to v noci a když jsme v práci topilo na 22°C. Nebo je pak energie na vytopení o 0,5 stupně nákladnější než když je dům vytápěn pořád na 22°C? Jiná situace je u domů, které mají pouze podlahové topení - zde jsem slyšela, že to třeba o stupeň vytápí celý den. Nám to ale radiátory vytopí za těch pár hodin.

2) Jakou hysterezi je vhodné nastavit na POKOJOVÉM termostatu? My si dali 0,2 stupně. Pro příklad: Požadavek na teplotu v místnosti je 22°C. Když teplota spadne na 21,8°C, tak čerpadlo zapne a dotopí na 22°C. Je to takto vhodné, nebo má být hystereze u invertorového čerpadla menší / větší?

3) Jaká je optimální teplota, kterou bychom měli nastavit na spínání doplňkového zdroje (u nás elektrokotel)? My máme z výroby nastaveno -10°C a v poznámkách od dodavatele mám uvedeno, že ideálně by mělo být nastaveno na -10°C až -12°C.

4) Venkovní jednotku máme umístěnou zády k takové dřevěné boudě z palubek, která je přistavěná k domu. Tzn. potrubí vede hned za čerpadlem do této boudy, pak vede asi 5 metrů touto boudou po zadní zdi garáže a pak skrz zeď do hydroboxu (vnitřní jednotky). Trubky vedoucí dřevěnou boudou jsou zatepleny nějakým bílým izolantem od dodavatele a jsou schované do takových hranatých bílých krycích lišt. Chci se zeptat, zda je tato izolace dostačující, nebo zda by bylo vhodné a hlavně efektivní a návratné lišty obalit např. ještě nějakým polystyrenem. Lišty by šly ale obalit pouze ze 3 stran - z jedné strany vedou po studené zdi garáže.

5) Jak jste postupovali při výběru ekvitermní křivky? Nám v tom loni při mírné zimě nepřišel takový rozdíl, ale letos, když je větší zima pociťujeme, že dole v přízemí máme teplo (natopeno na požadovaných 22 - 22,5), ale nahoře v podkroví je tak o 2 stupně méně. Samozřejmě to může být způsobené, že v podkroví jsou o trochu větší úniky tepla než v přízemí. Máme ale kvůli tomu zvýšit ekvitermní křivku a dole např. přiškrtit radiátory? Teď máme nastavenou ekvitermní křivku č. 8, která při venkovní teplotě -10°C topí na teplotu 40°C, což možná není moc...

Děkuji za odpovědi.