Hezký den. Chtěl bych vás požádat a o radu v souvislosti s ohřevem TUV tepelným čerpadlem. Namísto obvyklého řešení s nepřímo ohřívaným zásobníkem (bojlerem) bychom rádi realizovali průtokový ohřev. Většina dodavatelů toto řešení nenabízí nebo nás od něj zrazuje.
Narazil jsem na tři základní způsoby, jak průtokového ohřevu s tepelným čerpadlem dosáhnout:
1) akumulační zásobník s nerezovým trubkovým výměníkem
2) akumulační nádoba s výměníkovou stanicí s deskovým výměníkem a oběhovým čerpadlem
3) vrstvená akumulační nádoba s přímou kondenzací a trubkovým výměníkem pro TUV
Mohu požádat o shrnutí výhod a nevýhod dostupných řešení a souhrnné doporučení?
V případě zásobníkového ohřevu, je vhodnější nerez nebo smalt? Dá se v případě nerezu garantovat stabilně požadované chemické složení vody, kterými výrobci podmiňují záruku?
Moc děkuji!
[ 
tisk ]
tisk ]Titulní strana : Odborná poradna : Tepelné čerpadlo a průtokový ohřev TUV
Tepelné čerpadlo a průtokový ohřev TUV
jen pro autora příspěvku
| předchozí | další |
- 10. 2. 2019 15:36
- Vladimír Foret
To je velmi dobrý způsob ohřevu vody i pro tepelné čerpadlo.
Varianta 1 je OK, i když bych preferoval spíš měděný výměník, který má lepší přestup tepla než nerez a vyšší výkon.
Varianta 2 je taky OK, ale zbytečně drahé a časem se může zanést ten deskový výměník.
Varianta 3 - toto řešení není tak efektivní jako první dvě. Máte od dodavatele k dispozici změřené parametry této sestavy (s kondenzátorem v nádobě) z nějaké zkušebny?
Nerez asi vydrží déle než smalt, ale bude dražší. Složení vody se dá vcelku garantovat pokud jí berete z vodárny a ne ze studny.
Varianta 1 je OK, i když bych preferoval spíš měděný výměník, který má lepší přestup tepla než nerez a vyšší výkon.
Varianta 2 je taky OK, ale zbytečně drahé a časem se může zanést ten deskový výměník.
Varianta 3 - toto řešení není tak efektivní jako první dvě. Máte od dodavatele k dispozici změřené parametry této sestavy (s kondenzátorem v nádobě) z nějaké zkušebny?
Nerez asi vydrží déle než smalt, ale bude dražší. Složení vody se dá vcelku garantovat pokud jí berete z vodárny a ne ze studny.
- 11. 2. 2019 14:19
- Správce
Moc děkuji za odpověď! Potěšilo mě, že mé úvahy směřují správným směrem. Je-li to vhodný způsob, proč se mu většina dodavatelů brání?
Chtěl bych vás ještě požádat o radu, jak velká akumulační nádoba by měla být, aby při použití trubkového výměníku zajistila dostatečné množství vody obvyklé pro čtyřčlennou domácnost. Prozatím uvažuji o 350-600 l.
U řešení se stanicí s deskovým výměníkem je jako výhoda uváděno, že voda cirkuluje a dochází tak k efektivnějšímu přenosu tepla. V případě výpadku proudu je ale teplá voda nedostupná.
U trubkového výměníku se pak uvádí jako nevýhoda to, že topná voda kolem výměníku stojí, a tak postupně klesá množství předaného tepla. V případě vysokoteplotních systémů (kotle na tuhá paliva apod.) to údajně není takový problém, ale v kombinaci s nízkoteplotním systémem (tedy i tepelným čerpadlem) to může údajně působit potíže s nedostatečnou výrobou teplé vody.
Mohu vás ještě požádat o doplnění a váš názor?
Moc děkuji!
Chtěl bych vás ještě požádat o radu, jak velká akumulační nádoba by měla být, aby při použití trubkového výměníku zajistila dostatečné množství vody obvyklé pro čtyřčlennou domácnost. Prozatím uvažuji o 350-600 l.
U řešení se stanicí s deskovým výměníkem je jako výhoda uváděno, že voda cirkuluje a dochází tak k efektivnějšímu přenosu tepla. V případě výpadku proudu je ale teplá voda nedostupná.
U trubkového výměníku se pak uvádí jako nevýhoda to, že topná voda kolem výměníku stojí, a tak postupně klesá množství předaného tepla. V případě vysokoteplotních systémů (kotle na tuhá paliva apod.) to údajně není takový problém, ale v kombinaci s nízkoteplotním systémem (tedy i tepelným čerpadlem) to může údajně působit potíže s nedostatečnou výrobou teplé vody.
Mohu vás ještě požádat o doplnění a váš názor?
Moc děkuji!
- 11. 2. 2019 14:46
- Vladimír Foret
Ještě doplním k trubkovým výměníkům, že jsem také preferoval měď, ale jeden z dodavatelů mi k tomu velmi otevřeně napsal, že u měděných výměníků se objevovaly problémy s dlouhodobým zatěsněním v plášti zásobníku (svěrné spoje u mědi vs. svařované u nerezových výměníků) a i životností na tom nebyly tak dobře jako nerez. V oblastech s kyselou vodou prý docházelo časem k vyluhování mědi (s vlivem na kvalitu a barvu pitné vody) až k proděravění výměníku, a to i přes použití kvalitní potravinářské mědi.
S nerezovými výměníky naopak žádné problémy nejsou, na kvalitu vody vliv nemají a lze je případně i čistit proplachem. Z toho důvodu jsem s výběrem mědi znejistěl.
S nerezovými výměníky naopak žádné problémy nejsou, na kvalitu vody vliv nemají a lze je případně i čistit proplachem. Z toho důvodu jsem s výběrem mědi znejistěl.
- 11. 2. 2019 14:56
- Vladimír Foret
Velikost okolo 350 - 500 l je OK.
IVT používá tyto negativní zásobníky s výměníkem přímo jako systémové řešení doporučované výrobcem, takže pro použití s TČ bych se toho opravdu nebál.
Já mám s měděnými výměníky naopak velmi dobré zkušenosti, jen je potřeba si změřit pH vody. Nerez je bez problému, jen musí mít výměník větší plochu, aby kompenzoval horší přestup tepla.
IVT používá tyto negativní zásobníky s výměníkem přímo jako systémové řešení doporučované výrobcem, takže pro použití s TČ bych se toho opravdu nebál.
Já mám s měděnými výměníky naopak velmi dobré zkušenosti, jen je potřeba si změřit pH vody. Nerez je bez problému, jen musí mít výměník větší plochu, aby kompenzoval horší přestup tepla.
- 13. 2. 2019 16:09
- Správce
Moc děkuji!
- 13. 2. 2019 16:14
- Vladimír Foret
| předchozí | další |
jen pro autora příspěvku
