COP v závislosti na teplotách TČ země-vod
předchozí | další |
prosím o rozhřešení. COP se bežně uvádí při vstupní teplotě primárního okruhu a výstupní teplotě do TO. Ovšem i samy dvě normy a Váš výklad uvádí i vratné teploty, tedy při nižší teplotě vratné vody vyšší COP i když se teplota na výstupu nemění. Běžně se uvádí teplotní spád zajišťovaný průtokem oběhovky sekundáru na 5 K. Zvýším-li tedy tento rozdíl zvýšením výkonu oběhovky třebas až na 15 K, dostanu vyšší COP? Obráceně na primáru. Pokud je delta t cca 3 K (teploty cca 1,5/-1,5) s větším výkonem oběhovky a já tento výkon snížím, tak se mi v zemi při nižším průtoku solanky stačí tato více nahřát, ale ve výměníku zase více ochladit, takže teploty budou např. (2,8/-3,4) což odpovídá téměř stejné střední teplotě na výparníku, ale podle používaného vzorečku by právě toto mělo zvýšit COP a zároveň uspořitza ten snížený příkon oběhovky primáru. Odborníci však říkají opak, tedy že primár by měl pracovat s co největším průtokem=nejnižším ochlazením solanky ve výměníku. Jak to tedy prosím je? Uvítal bych nejen odpověď, ale raději článek nebo odkaz na odbornou literaturu, kde se na toto dozvím odpověď, tedy nejen, kde se to řeší.
Děkuji, Jan Horák
- 11. 1. 2011 16:53
- Jan Horák
Na primáru co největší průtok.
V topném systému je optimální 7 až 10 K. menší i větší delta T už zhoršuje COP.
Pokud máte samotížku, nedávajte už další akumulační nádobu. Vody v systému bude zbytečně moc.
- 14. 1. 2011 11:47
- Správce
předchozí | další |